Joe McNally: Hot Shoe Diaries

Tak konečně jsem se dostal k nové knize Joea McNallyho. Čekal jsem záměrně na český překlad a ten se taky asi o půl roku protáhl oproti původním informacím.

Kniha nás seznamuje s prací s malými externími blesky. Hlavně však dává nahlédnout jak s nimi pracuje Joe McNally a taky jak vůbec používá fotoaparát. Je to taková vyšší dívčí. Rozhodně se nenechá jakkoliv omezovat a hlavně je vidět, že má snímek dopředu rozmyšlený a foťák a jeho nastavení přizpůsobí této představě. Technické limitace ho neomezují. Snaží se nám předat svoji 30ti letou zkušenost s focením a to určitě není jednoduché jak pro autora tak pro čtenáře. Určitě jak se budu vyvíjet jako fotograf budu v této knize objevovat pořád nové a nové podněty k zlepšení. Rozhodně se jedná o knížku, ke které se budu vracet.

Joe McNally - Hot Shoe Diaries

Tak jsem se konečně dočkal a ZonerPress vydal český překlad druhé knihy Joe McNallyho - Hot Shoe Diaries pod názvem Hot Shoe - Žhavé výstřely z malých blesků. Tato kniha je aktuálně číslo jedna Editor's pick na Amazon.com.

Osobně čekám s pořízením na setkání fotografů, kde předpokládám bude nějaká sleva.

Google wave

Google představil velmi zajímavý koncept (vím, přicházím trochu s křížkem po funuse, ale nebyl čas, tak jsem se k němu dostal až teď) s názvem Wave. Koukněte na přiložené video, je sice v angličtině, ale myslím, že i z obrázků snadno pochopitelné o co jde.
Jedná se o náhradu Vašeho emailu, instant messengeru, twitteru a ještě pár dalších věcí, které sice můžete používat i nadále, ale v Google Wave je budete mít hezky na jednom místě.
Pro programátory, kteří nechtějí obětovat celou hodinu a půl, doporučuji alespoň krátké demo o zadávání a práci s defekty/bugy, které začíná někde lehce po 60.minutě.
Po shlédnutí videa jsem si ihned zažádal o účet, tak snad budu brzy vyslyšen.

Z poslední doby

Dlouho jsem nic nenapsal, tak aspoň letem světem, co se dělo od posledního příspěvku. Vyrazili jsme s Petříkem na dovolenou do našeho velmi oblíbeného Rakouska, konkrétně k jezeru Wolfgangsee v Solné komoře. Byli jsme zde již po druhé a věřím, že i nadále zůstaneme věrní této oblasti nejméně do doby, než děti trochu povyrostou. Hlavní výhodou je totiž vzdálenost. Z Prahy je to pouhých 350km, což bohužel v podání českých silnic znamená 5 hodin jízdy. Počasí vyšlo nádherně, ubytovaní jsme byli kousek od jezera, takže prostě dovolená jak ma být.
Chvíli po návratu jsme byli pozvaní na svatbu našich přátel na Moravě, kde jsem si samozřejmě neodpustil menší focení, ale bohužel na vážnější akci chybělo počasí a taky status fotografa. Tentokrát jsem byl holt jen jako host. I tak se ale svatba vydařila velice.

Za další 2 týdny jsme jeli znovu na Moravu, tentokrát babička slavila narozeniny velmi kulaté. Zde již valná část osazenstva počítala s mým focením, takže jsem se do toho trochu obul.

No a po návratu, abysme si trochu odfrkli, jsme jeli o víkendu na akci do Botanicusu v Ostré u Lysé nad Labem. Tohle středověké městečko a přilehlé zahrady máme velmi rádi a rozhodně stojí za návštěvu. Letos připravují i akce na advent tak jsem zvědav, v zimě jsem tam ještě nebyl.

Jinak více fotek z každé z akcí a možná i něco víc najdete u mě na flickru. Nějak se nemůžu rozhodnout, co z toho dát na hlavní stránku, tak buď to časem uzraje anebo ne. Uvidíme. Každopádně mé portfolio svateb je stále velmi malé, proto bych chtěl i zde zveřejnit nabídku na focení svateb a to zdarma, pokud se dohodneme na termínu (o víkendu).

Setkání fotografů

Další setkání fotografů se uskuteční 21.11.2009 opět v centru Zahrada na Chodově. Již teď máte možnost se registrovat na www.setkanifotografu.cz. Akci vřele doporučuji. Hlavně workshopy, kde se za málo peněz dostanete k modelce a ještě Vám bude leccos vysvětleno.

První svatební focení

Tak mám za sebou svoje první focení svatby. Myslím, že to dopadlo celkem dobře a nakonec i svatebčani byli spokojení. Někdy začátkem roku jsem se rozhodl, že jako dobrý vstup do světa komerční fotografie bude focení svateb a pak se uvidí. Teda původní záměr je věnovat se focení dětí v přirozeném (rozuměj neateliérovém) prostředí, nicméně tento typ fotografií u nás není zatím tak populární možná i proto, že si ho každý druhý nafotí sám doma (nebo si to aspoň myslí). Hned jako druhý nápad bylo focení svateb. Je možné ho skloubit s jinou prací a tak není nutné jít hned naostro do fotografických vod, ale člověk si může nechat jakousi jistotu předchozího zaměstnání. Rozkouknul jsem se kolem sebe a našel pár lidí, kteří měli v úmyslu se brát. Po vytřídění těch, co se brali ve všední dny, až po ty, co se brali daleko od místa, kde se vyskytuji, mi zbyl jeden kamarád, se kterým jsem se domluvil, že mě nechá na svojí svatbě fotit a hned mi oznámil, že tam nebude žádný další oficiální fotograf, jinými slovy bude to vše na mě. Trochu mě tím zarazil, ale říkal jsem si, že mu o fotky asi tak nejde a doufal, že mě pak nevěsta neumlátí kyticí. Pro klid mi jen prozradil, že mezi hosty bude člověk, který se focením svateb zabývá a že bude taky fotit. Takže jsem se začal připravovat. Blogy svatebních fotografů sleduji již delší dobu takže inspirace bylo víc než dost. Zajel jsem se podívat na místo focení. Bohužel se mi nepodařilo dostat do obřadní místnosti. Pár testovacích snímků předem by rozhodně prospělo. Vybral jsem místo na skupinové foto a pobavil se s kamarádem, jestli by nechtěli uskutečnit neformální focení pár týdnů před svatbou (nechtěli) a co by si tak představovali. Zároveň v té době začali snad ve všech českých časopisech o focení vycházet články i celá čísla na téma focení svateb. Všechno jsem to nakoupil, nic moc nového se nedověděl, ale aspoň měl pocit, že jsem pro zdárný průběh focení udělal vše , co jsem mohl. Ještě jsem si objednal odraznou desku od Lastolitu, o které jsem tu také psal a která nakonec zvládla dorazit do svatby, byť objednána dva měsíce před ní. Týden před svatbou jsem nabil všechny baterie, a že jich bylo, a zprovoznil záložní tělo. Zkoušel jsem se dostat na focení příprav (takové to focení svatebních šatů, nevěsty u kadeřnice, zdobení aut, popíjející ženich, předsvatební shon), což se mi bohužel nepovedlo a docela mě to i mrzelo, protože tuhle část svatebního dne považuji za jednu z fotograficky nejzajímavějších a navíc jako fotograf mám možnost se seznámit s lidmi (a oni se mnou), zjistit, kdo je čí maminka, svědek, apod. No, takže jsem nakonec skončil před úřadem a čekal až svatba dorazí, pričemž jsem ze všech lidí znal akorát ženicha a nevěstu jsem jen párkrát zahlédl.
Celou dobu jsem vymýšlel, kterýžeto objektiv bude nejvhodnější. Nakonec jsem si na příjezd svatebčanů v pomatení smyslů nachystal dvě těla, jedno s teleobjektivem a druhé s 24-70, což jak jsem se dočetl je vyhlášený svatební objektiv (o čemž jsem nebyl příliš přesvědčen).
Svatba dorazila s mírným zpožděním, což mělo za následek lehkou nervozitu, na kterou jsem byl ihned upozorněn oním svatby fotícím hostem. Tato kolegyně v podstatě okamžitě převzala velení, co se focení týče a za to jsem byl jen rád, protože nervózní fotograf nervózním svatebčanům na klidu nepřidá. Rozhodně to, že jsem ty lidi viděl poprvé mi mnoho klidu taky nepřineslo. Obřadní síň byla naštěstí v podstatě normální místnost s nízkým stropem, čili vše bylo celkem v klidu, co se týká nasvícení bleskem. Dalo se fotit normálním odrazem o strop.
Obřad proběhl bez větších problémů, jen ke konci jsem začal zjišťovat, že mi z nějakého neznámého důvodu dochází baterie v blesku. Tady bych chtěl zmínit, že do svých dvou blesků mám celkem čtyři sady baterií a zajímavé je, že jedna z nich vždy podá slabší výkon. Všechny sady jsou označené a pokaždé je to jiná sada. No nezbývalo, než ve vhodné chvíli rychle vyměnit jeden blesk za druhý (ještě, že mám dva, přehazovat baterky klepajícíma se rukama by se mi opravdu nechtělo) a jelo se dál. Tyhlety situace mě jen utvrzují v potřebě nákupu battery packu pro blesk (pokud nevíte, tak Canon ke svým bleskům umožňuje za poměrně nekřesťanský peníz doukoupit externí battery pack CP-E4 na osm baterií, který si dáte třeba za opasek. Nabíjení blesku je pak prý ultra rychlé, navíc to vypadá, že je možné kombinovat ho s baterkama přímo v blesku, čili získáte i jakousi rezervu na posledních 500 snímků :) ).
Takže obřad byl za námi, já se trochu uklidnil a šlo se na skupinové foto. To proběhlo též bez problémů jen možná trochu moc rychle, protože následně jsme na hostinu dorazili o hodinu dříve, a proto jsme portréty ženicha s nevěstou nafotili ihned a ne až po hostině, jak bylo původně plánováno.
Část domácí přípravy jsem věnoval i studiu pozic, do kterých bych mohl ženicha s nevěstou postavit, ale přesto v první chvíli jsem opět znervózněl a ztuhl, z čehož mě opět vyvedla zkušenější kolegyně. Rychle převzala kormidlo a já aspoň viděl, jak to má vypadat. Nachystala se odrazná deska, vystřídalo pár pozic a bylo hotovo. Sám jsem jich pár přidal a hlavně získal velmi cennou zkušenost. Odraznou desku jsme používali zlatou, což se mi ve výsledku příliš nelíbilo a jen jsem se utvrdil ve správnosti koupě bílo-stříbrné varianty. Maximálně bych byl ochotný ještě zaexperimentovat s variantou jménem zlatý oheň, což je proužek zlaté a proužek stříbrné případně bílé. Nicméně je to čistě osobní dojem, záleží kterou operaci pak provádíte raději, jestli přidávání žluté či její odebíraní.
Následovala hostina v poměrně tmavé místnosti, kde jsem se snažil zprovoznit focení pomocí dvou blesku z nichž jeden byl na stojanu za deštníkem. Zde se potvrdilo, že Canon opravdu nemá radiový přenos signálu, jak se mi snažil jeden prodejce namluvit, takže deštník musel dolů a blýskalo se o strop. Ideální to nebylo a všechny fotky s trochou prostoru končili tmavé. Opět jsem se jen utvrdil v potřebě nákupu Pocketwizard řešení. Dále se již nic fotograficky zajímavého nestalo a někdy navečer jsem po celodenním focení vyrazil domů.
Doma jsem se probral výsledkem a byl docela spokojen. Celkem nafoceno 1079 fotek z nichž přes 600 bylo použitelných. Nakonec jsem udělal konečný výběr kolem 100 fotek a k sobě na web si dal 18 kousků na referenci.
Abych to shrnul, tak opět se mi potvrdilo, že čtením na webu a v knížkách se člověk mnoho nenaučí a důležitá je praxe. Zpětně jsem velmi rád, že jsem nešel na svatbu hned jako hlavní fotograf a ještě víc, že jsem to na poprvé dělal zadarmo. Přesto si myslím, že výsledek dopadl velmi dobře. Nakonec bych chtěl ještě poděkovat oné zkušenější dobré duši, že mě provedla mojí první svatbou. Linky:

• http://petrbohacek.com/
• http://travnikovi.cz/
• http://www.krotilova.cz/

Odrazná deska

Pořídil jsem si odraznou desku. Po dlouhém vybírání jsem se rozhodl pro Lastolite Tri Grip 130cm bílou/stříbrnou (3731) variantu.



Samozřejmě jsem při výběru narazil i na California Sunbounce a okamžitě se tato značka stala mou srdeční zaležitostí, nicméně od následného nákupu mě odradila zejména cena a to rovnou dvojnásobná oproti Lastolitu. Lastolite Tri Grip pohodlně udržíte jednou rukou a při volbě tohoto většiho rozměru (standard je kolem 85cm) si můžete velmi jednoduše desku opřít prostě o sebe a fotit přes ni, případně využít jakékoliv židle, stromu, čehokoliv. Zároveň nemusíte nic štelovat jako na blesku čili jako start ve světě osvětlování není nic jednoduššího. Od tohoto kusu mé výbavy si hodně slibuju ať už v samostatném použití, či v kombinaci s bleskem. Rozhodně zdroj světla o "průměru" 130cm se hodí. Transport je také velmi pohodlný - Lastolite Tri Grip se skládá jako všechny ostatní Lastolite odrazné desky tento konkrétně do kulatého obalu o průměru kolem 50cm.

Hned jsem ji ráno při focení Petříka využil. Bohužel zrovna nebyla nálada na focení a co si o tom všem myslel, můžete vidět na výsledné fotografii.

Setkání fotografů fotoaparát.cz

Tuto neděli se konalo setkání fotografů serveru fotoaparát.cz v kulturním centru Zahrada na Chodově. V rámci svého pronikání do české komunity fotografů jsem se rozhodl zúčastnit, navíc program vypadal lákavě. Bohužel na tento termín připadly i narozeniny mého syna, proto mé časové možnosti byly omezené. V nabídce kromě spousty přednášek bylo i několik workshopů za příznivé ceny. Původně jsem chtěl jít na workshop k focení portrétu, ale nakonec to dopadlo tak, že jsem musel jít na focení aktu. Celá akce začínala v 9:00, workshop v 10:00. Očekával jsem velký nával a omezený počet míst, proto jsem naběhl hned na začátek a co nejdříve se zaregistroval. I tak jsem byl již 12. Měl jsem hodinu času než workshop začne a tak jsem šel okouknout, o čem tato akce je.

Byli tu hoši z megapixel.cz, kteří se činili ve svém v podstatě poradenském stánku. K dispozici měli komplet řadu těl od Canonu a v podstatě nejpoužívanější zoomy včetně "Lkové" řady. Osahal jsem si konečně 5D Mark II a to jsem neměl dělat. Již jsem chycen, takže když to vydržím, bude pěkný Ježíšek a když ne, budu si muset nechat nadělit něco jiného :).

Pak jsem si nechal poradit kolem neostrosti své 24-70/2.8 a byl jsem ujištěn, že opravdu je tento objektiv takto nekvalitní. Srovnání s 70-200/4 IS opravdu raději nedělat.

Dále jsem se přesunul ke stánku Zoner pressu, kde jsem získal cennou informaci, že překlad nové knihy Joea McNallyho Hot Shoe Diaries by měl být hotov v červnu, čili někdy do konce prázdnin by mohla být k dispozici. Joe McNally má angličtinu, jaká se ve škole neučí, tak snad se vše podaří stihnout. Uz teď se těším.

Nakonec mne zaujala prezentace piklio.com, což je server poskytující tvorbu knih a kalendářů a kdovíčeho dalšího z Vašich fotek. Kvalita byla velice dobrá, zatím jsem neměl čas zkoumat ceny.

Ještě jsem si na chvíli odskočil na prezentaci o Adobe Lightroom, ale byla opravdu pro začátečníky (alespoň prvních 5 minut bylo a nic nenasvědčovalo tomu, že bysme se dostali časem k nějaké "vyšší dívčí"), takže pokud tento program běžně používáte o nic jste nepřišli.

Nadešel čas workshopu. Přednášel nám bohužel nevím kdo a mrzí mě to o to víc, že bylo zjevné, že má dostatek zkušeností a je shopen a ochoten je předat. Workshop byl pojat velmi zručně a po krátkém úvodu, kdy jsme zjisitili, že o focení aktu většina z nás neví vůbec nic a nemá tedy cenu ztrácet čas nějakou teorií, protože není na čem stavět, nastoupila pěkná modelka a šlo se na věc. Nasvěcováno bylo modelovou žárovkou, abysme se neprali o odpalovač a přitom světla bylo dost (jen občas jsme si dali krátkou pauzu, aby nám nechytl softbox) a volně jsme přecházeli od jednoho světelného setupu k druhému. Pro Ty, co by je to zajímalo, nasvěcovalo se dvěma světly Fomei tuším 500W. Na jednom byl trvale softbox, druhé se používalo samotné, s komínkem (snoot), anebo s klapkami (v podstatě profi gobo). Občas prišla k dobru i odrazka, občas jsme si vystačili pouze s jedním světlem. Přednášející nám volně měnil nastavení světel a jen nám vždy řekl, proč to dělá, abysme věděli, která část těla se bude fotit a my jen mačkali spoušť. Vše šlo v rychlém sledu a tak za hodinku jsme měli hotovo.

Celkem jsem nafotil 280 fotek, které Vám tady, ani nikde jinde nemůžu ukázat (protože nejsem domluvený s modelkou), ale co mám zprávy tak minimálně modelce samotné se líbily. Bylo zajímavé, že jsem byl jediný, který nabídl modelce své fotky. Má jich jistě doma spoustu, ale tak alespoň ze slušnosti je to minimální cena a poděkování za pózování. Většina lidí prostě naběhla, nafotila a odešla. Není to jejich chyba určitě jsme z toho byli všichni řádně vykulení. Alespoň jsem udal další svoji vizitku a získal kontakt do budoucna. Tímto děkuji za vstřícný přístup a těším se třeba na nějaké příště. Pak už nezbýval čas na nic jiného, než se sbalit a jet domů slavit.

Akce to byla velice příjemná a už se těším na další.

Jak s bleskem

Nedá mi to, abych se nezmínil o skvělém videu Berta Stephaniho na www.squeezethelime.com. Pokud vládnete angličtinou, máte tu jedinečný 5 minutový návod, jak používat blesk na foťáku (a nemyslím tím ten vestavěný).

Osobně používám blesk již několik let, ale i tak mi tohle video vyjasnilo pár drobností, které jsem před tím používal spíše intuitivně a tudíž je neměl pod kontrolou, což způsobovalo neopakovatelnost některých záběrů. Také pokud jste čerstvým majitelem externího blesku a jste na tom jako já po tom, co jsem si ho přinesl domů, rozhodně Vám tohle video ušetří spoustu času a nervů, nad neschopností rychle pochopit, jak to celé funguje (rozhodně to není tak, že nasadíte blesk na foťák a fotíte).

Za zmínku určitě stojí i zbytek tohoto webu. Pokud ho ještě neznáte, můžu ho jen doporučit. Vypíchnul bych podcast, který pomáhá zodpovídat otázky nás méně zkušených, nicméně i spousta videí o focení a úpravách fotek stojí za vidění.

Baterka do Cactus V2

Používám radiové odpalovače blesků z eBaye - Cactus V2. Pokud je máte, tak jste určitě zaznamenali onu obskurní baterku, kterou je napájen vysílač. 12V, 23A = nic normálního. Alespoň pro mě jako normálního uživatele AA(A) baterek. Na webu jsem zahlédl pár zpráv, že baterie je hodně speciální a obvykle je nutné ji objednat tam, co celé odpalovače. A o tomhle se chci trochu rozepsat (pokud Vás nezajímá omáčka, přejděte rovnou na poslední odstavec, tam je vše podstatné).
Včera jsem se rozhodl zkusit pár nových triků a tak jsem na večer, když malý konečně usnul, roztáhl v obýváku celou svoji výbavu. Po asi čtvrt hodině štelování, když už jsem chtěl proniknout do tajů nepoznaného a pořídit pár fotek své skvělé ženy, jak si čte, mi přestal jeden odpalovač fungovat. Došla šťáva. V přijímačích je standardní fotografická baterka CR2, nicméně od dob kinofilmu jsem ji neviděl. Naštěstí jsem si vzpomněl, žě ve skříni by se jedna asi 5 let stará měla válet. Koupili jsme ji kdysi, když jsme ženě kupovali levný foťák na dovolenou a já jako správný paranoik koupil hned jednu náhradní do kapsy (aby batoh nebyl moc lehký nebo náhodou úplně prázdný). Paranoia se mi vyplatila i když ne v původním záměru. Po chvíli tichého hledání (protože vše bylo samozřejmě v pokoji se spícím synem) malý pořád spinkal a baterka byla nalezena. Kupodivu ani po těch letech ještě nebyla prošlá.
Vyměním baterku, ale stejně se jednomu z blesků stále nechce. Hlavou mi proletěly všechny zkazky a vtipy o spolehlivosti těchto eBay triggers, nad kterými jsem jen mával rukou, protože mě to přece vždycky fungovalo dobře a v duchu zanadával nad tím jaký je to šmejd a připravil se, že holt nezbývá, než nasadit jediné řešení pro skutečné profesionály - Pocket Wizzard. Obzvláště od té doby, co umí Canoní E-TTL, mě přitahují více a více. No konečně tu byl důvod, proč vyhodit pár tisíc oknem. Bohužel v Česku jsou k mání za cenu kolem 10k, což nemíním podporovat (americká cena je kolem 200$). Takže nezbývalo, než problém vyřešit a ještě nějaký čas žít s Cactusem. Po chvilce mi došlo, že problém tedy musí být na vysílacím konci a že jsme na pár týdnů skončili s experimenty, protože tuhletu baterku musí přece člověk táhnout až z Hong Kongu nebo odkud.
Přístí den mi to přece jen nedá a jdu to zkusit do jednoho z elektro řetězců. K mému velkému překvapení o této baterii vědí a dokonce jsou i schopní mi ji prodat. Kupuji hned 2 kusy (aby z toho paranoia taky něco měla) a spokojený jedu domů.
Proto závěrem pokud to nevíte a máte stejný problém jako já, tak ona baterie se dá v pohodě sehnat v podstatě v kterékoliv normální prodejně elektro, v mém případě za cenu 38 Kč.

Canon Sensor Cleaning

Onehdá už jsem se nemohl koukat na ty chlupy, co mám v hledáčku a říkal jsem si, že je trochu prošťouchnu štětečkem. Zkusil jsem to z horní strany a nic. Tak jsem si nechal zrcátko zvednout a zkusil to i ze zadní. Něco mi říkalo, abych to nedělal, že čip to určitě odnese taky. A taky že jo. Na fotkách od clony 8 pěkný chlup jako vymalovaný. Po předchozích zkušenostech s čištěním čipu už na to raději ani nemyslím abych ho nezašpinil a tak jsem zvažoval co teď. Už jsem měl štětec zase v ruce, když mě napadlo zkusit takové to automatické čištění, které se to snaží vykonávat při každém zapnutí a vypnutí foťáku. V menu jsem našel funkci clean now, trošku v něm luplo a hle po chlupu ani památky. Jak se zdá, tahle funkce z menu toho udělala trochu víc než jen to, že napíše na displej sensor cleaning. Vždycky jsem tohle považoval spíše za marketingovou featuru než za něco skutečného, proto jsem byl více než příjemně překvapen, že to opravdu zabralo.

Dovolená

Není nad příjemně strávenou dovolenou. V mém případě na moravské vesnici. První den jsem úplně cítil jak nasávám energii z přírody.

PhotoLife 70

Musím uznat, že nakolik nemám tento časopis rád (a stejně ho pořád kupuji), tak v posledním čísle bylo pro mne spousta inspirace.